Má to smysl

Jak vznikl nápad na charitativní knižní bazar pro Hospic Dobrého Pastýře? Jaká motivace stojí za rozhodnutím věnovat se pár týdnů před porodem ježdění po republice, svážení a třídění knížek? Čtěte příběh naší ambasadorky Marušky…

Už od malička jsem věděla, že chci být zdravotní sestra, všem babičkám v okolí jsem pravidelně natírala a masírovala nohy, pomáhala jim s mytím a chodila jim na nákupy. Vždy jsem si uvědomovala, jak si je úplné stáří, nebo závěr nemoci podobný s dětským věkem, v jeho bezbrannosti. Když jsem pak přišla na praxi do různých nemocničních oddělení, léčeben dlouhodobě nemocných a domovů pro seniory, velmi mě zasáhlo setkání se smrtí. Ne však smrtí samotnou, ale tím, jak na ni byli všichni v těchto institucích sami a absolutně bezbranní zařídit si cokoli jinak, podle svého přání. Po tom, co celý svůj život prožili se svými blízkými, rodiči, partnery dětmi, vnoučaty… Žili stejný hodnotný život jako já a pak? Pak umírali úplně sami, už tehdy jsem si plně uvědomovala, že takto by to být nemělo. Když mi pak v devadesátých letech zemřela moje milovaná babička na oddělení dlouhodobé péče, bylo to pro celou rodinu velmi těžké. Bohužel v té době byla hospicová a paliativní péče teprve v plenkách. A já jsem se tenkrát rozhodla, že v této oblasti budu jednou pomáhat.

Když pak manžel loni na podzim ze sklepa vytáhnul šest plných velkých Ikea tašek knih, které už naše rodina pročetla tam i zpátky a nechal je jen tak stát v chodbě a já neustále přemýšlela, kde tak krásné knihy udat, přišla chvíle vymyslet konečně něco velkého a DOBRÉHO. Tou dobou už jsme se dlouho domlouvali, že když nám zase po letech přešly naše hubené roky a finančně se nám začíná dařit, tak, že bychom mohli začít pravidelně přispívat nějakému hospici. Pak když jsem se rozhodovala, kolik peněz a kam posílat, napadlo mě, že bychom možná mohli uspořádat i nějakou větší akci, než jen zadat trvalý příkaz v bance. A tady vznikla myšlenka, spojit užitečné s užitečným a uspořádat velký bazar stále ještě velmi dobře čtivých knih a jeho výtěžek věnovat hospici.

Po všech letech sledování hospicové problematiky jsem mezi prvními oslovila Hospic Dobrého Pastýře v Čerčanech a tohoto rozhodnutí nelituji. Vrhli se do všeho chystání a plánování se mnou rovnou po hlavě, přesně s nadšením a zápalem, které zažívám i já. V současné době pomalu končí naše velká celorepubliková sbírka knih, sešly se jich tisíce, a i když záda od jejich třídění a rovnání dost bolí, těší mě, ta obrovská odezva a že lidé ještě nejsou tak lhostejní. Potkala jsem během ní tolik nadšených dárců, kteří byli mým nápadem tolik potěšeni a s radostí se těší, až si přijdou vybrat nové klenoty na Velký bazar dobrých knih a já už nepochybuji o tom, že ta námaha a úsilí stála za to.

Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, říká můj muž, ale já vím, že je velmi rád, že jsem se do toho, ač v očekávání našeho čtvrťátka a starajíce se o naše tři malé děti pustila.
Děkuji jemu za podporu a Hospici Dobrého Pastýře za vřelé a srdečné jednání.

Maruška

CzechEnglishVietnameseGermanFrenchRussianSpanishItalianChinese (Simplified)